Výraznou tváří mezi našimi KAMArády je sympatický herec Marek Adamczyk, který se při zvláštní příležitosti potkal s řadou našich zaměstnanců. Hned se dozvíte jak to začalo.

Marek to popsal následovně: "Nějakou dobu se už scházíme se skvělou partičkou, která je srdcem Kamy a něco kutíme. Jejich oblečení mi hrozně sedlo. Nejlepší svetry z nejlepší vlny, co vydrží věky a hřejí jak beránek. Chyběla mi ale jedna věc - kulich. Není snadný najít ten pravej. Vlastně jsem zjistil, že je to fakt těžký, najít kulich, kterej by mi opravdu sednul. A když v Kamě slyšeli moje hořekování, tak přišli s tím, ať si nějakej ten kulich vymyslím sám. A tak to začalo!

První prototyp, podle malůvky z tabletu. Ještě to nebylo ono. Sešli jsme se znovu. Druhej prototyp. Další schůzka. Třetí. A pak to všechno zaklaplo a v Kamě udělali kulich, ze kterýho jsem naprosto nadšenej. A navíc jsem zjistil, že nesedí jen mě, ale úplně každýmu, komu ho navleču! I notorickým nekulichářům. Jsou to vlastně dva kulichy v jednom a každý si může vybrat, jak mu sluší nejvíc.
A po pár dnech, kdy jsem na potkání kamarády nutil, aby si kulich vyzkoušeli a pozoroval, jak jim sluší, mě napadlo že bych ho pár kamarádům taky rád dal."
 

A jak to celé probíhalo?

Po prvním nápadu a Markově skice byl připraven pletací program.

Marek si počkal až mu první kus vylezl z pletacího stroje a byl překvapen, že čepice ještě není hotová.

Ano není to jen tak. Po upletení dílu čepice, která je vlastně 2D obdélníkem, se Marek přesunul k žehlicímu lisu, kde si pořádně zapařil. 

S vyžehleným úpletem navštívil dámy na střihu. Marek zná spíše filmovou střižnu, ale tady to bylo úplně o něčem jiném. Pěkně klasicky, podle papírového střihu, krejčovskou křídou a ostrými nůžkami. Když vyrábíme čepice ve velkém dělá se to trochu jinak, ale tady šlo o to, aby náš učeň vyzkoušel řemeslo od samého základu.

Následovalo řetízkování. To už je vyšší dívčí a tak Marek jen nevěřícně přihlížel zručným prstům řetízkovačky Moniky.

Další pracovní pozice bylo šití na stroji, kde proběhl jen krátký pokus a ostatní bylo raději na Ivě, která sešila už tisíce čepic.

No a přichází finále na stroji, který je velkou atrakcí naší výrobny. Anglicky se mu říká „pompon machine“, ale my mu říkáme normálně „bambulátor“. Tak jak to znají naše babičky, ruční výroba bambule na čepici je pracná a zdlouhavá. A tak je tady šikovná mašinka, ze které vypadne bambule doslova za pár vteřin. 

Udělali jsme ještě několik variant, aby Marek byl úplně spokojen a cítil se dobře mezi našimi KAMArády.